Rýma

Zimní období našemu zdraví a imunitě příliš nefandí, především letos. Chřipky a virózy se dospělým i dětem vrací i třikrát za sezónu, a že umí udeřit opravdu důsledně. Typické příznaky jsou nám samozřejmě již dobře známé. Jedním z takových je, lidstvem nenáviděná, a zvláště pro ty nejmenší, velice nepříjemná RÝMA. Co jsme o ní možná nevěděli a jak jí předejít?

A zase ta rýma

Lékařsky označena jako zánětlivé onemocnění sliznice nosní dutiny, které později přechází do dutiny ústní. Námi známá jako rýma, která dokáže potrápit jak ty nejmenší, tak i dospělé. Zatímco pro někoho z nás jde o lehce zvládnutelnou záležitost, při které jsme schopni normálně fungovat, u jiných se jedná o stav, kdy je takové nachlazení vyřadí z běžného provozu, jsou krůček od toho zavolat si kněze a přes haldu kapesníků nedosáhnou ani ke kapkám do nosu. Každý totiž toto respirační onemocnění vnímáme dosti individuálně a záleží také na ostatních doprovodných příznacích, jako jsou teplota, nechutenství apod.

Zimní období v hlavní roli

Nos představuje jednu z hlavních linií styku s patogeny a cizorodými látkami. Proto je náš čichový orgán vybavený soustavou obranných mechanismů, které chrání naše zdraví. Klíčovou roli přitom hrají tzv. mimobuněčné váčky s imunitními proteiny, které imunitní systém v prostoru nosu vypouští, když detekuje patogeny.

Tento mechanismus je velmi účinný a zlikviduje velkou část patogenů dřív, než proniknou do našeho těla a vytvoří se respirační onemocnění. Avšak, jak nedávno zjistili vědci z lékařské fakulty na Harvardu, chladné počasí tuto imunitní obranu nosu naprosto rozvrací, a proto si hlavně v zimě často podáváme ruku s rýmou. „Když je nos vystaven nízké teplotě, byť jen čtvrthodinku, citelně se uvnitř ochladí. Chlad přitom dramaticky omezí počet vytvářených extracelulárních váčků. Experimenty nám ukázaly, že se váčky sníží až o 42 %. Ve váčcích, které se pak zvládnou uvolnit, jsou nefunkční nebo méně funkční imunitní proteiny”, říká Benjamin Bleier z Harvardu.

Na základě nově zjištěných informací vědci přemýšlejí nad tím, jak tyto skutečnosti využít a aplikovat do praxe. Je tak možné, že by se do budoucna dalo terapeuticky vyvolat a posílit vrozenou imunitní odpověď nosu, například lékem ve formě nosního spreje, která by zvýšila počet mimobuněčných váčků v nose a tím zamezila vzniku respiračních onemocnění.

Jak s rýmou zatočit

Přiznejme si, že rýmu většinou řešíme až ve chvíli, kdy nečekaně a velmi nepříjemně udeří. V tu chvíli svádíme nelítostný boj se zánětlivým onemocněním sliznice dutiny nosní a doma nám úplně nepoděkuji, jelikož je rýma vysoce přenosnou infekční záležitostí a šíří se jak kontaktem, tak vzduchem. V případě, kdy nás pohltí ucpaný nos a nezbyla nám, byť jen 1mm škvírka k dýchání, saháme po všemožných sprejích a nosních kapkách. Důležitá je ale celková prevence, aby k rýmě vůbec nedošlo. Wim Hof by vám samozřejmě doporučil jeho známé formy otužování, které vám postupně zajistí skvělou imunitu, ovšem ne každý jsme uzpůsoben k tomu, jít se naložit do studené vody plné ledu, a ještě si u toho odříkávat mantru. Existují samozřejmě i další možnosti. Například pravidelné čištění nosních dutin vám výrazně sníží riziko šíření virů a důsledku ucpaného nosu. A jak tedy nosní dutiny co nejlépe pročistit? Klíčem k úspěchu mořská voda! Především malé děti nebo miminka na tento způsob prevence nereagují zrovna dvakrát nadšeně, ale čím dříve je tuto praktiku naučíte, tím rychleji si na ni zvyknou a budou ji brát naprosto přirozeně.

Co znamená rýma pro miminka

Pokud rýmou onemocní ti nejmenší, nastává zcela jiný stav než u dospělých. Novorozenci mají totiž úzké dýchací cesty, umí dýchat pouze nosem a samozřejmě neumí smrkat. Navíc je frekvence dýchání výrazně rychlejší než u dospělého. K rýmě se také může postupně přidat, kvůli rozšíření infekce do středoušní dutiny, i zánět středního ucha, který může být doprovázen i přechodnou nedoslýchavostí. Ucpaný nos pak také komplikuje dvě základní životní funkce miminka, a to především krmení a spánek. Proto je důležité s rýmou zatočit co nejrychleji a nejefektivněji.

Odpovědí je mořská voda, odsávačka a vytvoření ideálních podmínek pro dýchání: • K pročištění nosu sáhněte po solném roztoku, který zvlhčuje nosní sliznici a při zahlenění a zadní rýmě u kojenců ředí hlen. Roztok můžete používat několikrát denně. Od šestého měsíce miminka pak můžete při rýmě použít hypertonický roztok soli, který zmírní otok a pocit ucpaného nosu.

• Výborným pomocníkem na akutní stavy, kdy hleny brání miminku v dýchání, je nosní odsávačka. Pro miminko je to sice nepříjemná, ale zato účinná záležitost. Je pak na vás, jaký typ odsávačky zvolíte. Buď tzv. klasický vysavač nebo odsávačka s pohonem na baterky. Pokud máte z odsávání přirozený respekt, sáhněte spíše po elektrické odsávačce, se kterou je snadnější manipulace. Buďte však v každém případě opatrní a před úkonem raději shlédněte instruktážní video nebo se poraďte se svým pediatrem. Může se totiž stát, že pokud tekutinu neodsajete správně a nedostanete do ruky ten správný „grif”, sliznice nosu pak reaguje dalším zduřením, otokem a tvorbou hlenu. Z takového bludného kruhu je pak těžké se vymanit. Co se týče vodové rýmy, tu není potřeba odsávat.

• Pro lepší dýchání dítěte je vhodné udržovat v místnosti vlhký vzduch. Když je místnost zrovna prázdná, vyvětrejte ji. Na zvlhčení vzduchu pak můžete použít například zvlhčovače a difuzéry. Nic nezkazíte ani starou, babskou radou, a sice mokrou plínkou, kterou rozprostřete přes radiátor, nebo přehodíte mokré prostěradlo přes postýlku a vytvoříme tím tzv. „vlhký stan“. Přetopený a suchý vzduch totiž vysušuje nosní sliznici a zhoršuje tak průchodnost dýchacích cest. Cílem tedy není žhavit radiátor na pětku, aby bylo dítě v teple, ale naopak kvalitně vyvětrat místnosti. Miminko samozřejmě vhodně oblečte.

autor: Radka Štěpánková

Pod lupou MUDr. Radovana Sedláčka:

Jaký je podle Vás nejúčinnější lék nebo osvědčená metoda na rýmu pro ty nejmenší?

Je velice důležité rozpoznat, zda se jedná o rýmu, jejíž etiologie je virová nebo bakteriální. V případě toho, že je rýma způsobena virem, je pak ze všeho nejdůležitější častá a důkladná hygiena, tudíž smrkání nebo odsávání u menších dětí. Na to je nejlepší použít kapky kvůli zvlhčení sliznice (mořská voda nebo vincentka). Případně dekongestiva snižující dočasně otok sliznice. Je důležité si dát u kojenců a batolat pozor na koncentraci v kapkách, kde se doporučení u malých dětí liší.

Zdá se, že nás v poslední době dokáže chřipka nebo viróza skolit daleko více než v minulých letech. Mnozí si tento rok stěžují, že se jim takový stav vrátil i 3x za zimu, ač nemoc nijak nepodcenili a poctivě léčili. Čím to je?

Nemocnost je obecně tento rok skutečně, především nyní na podzim a v zimě, alarmující. Přesná čísla ale nyní nemám. Jak to bude ve srovnání s roky 2017-2020 si budeme muset počkat na statistiku za rok 2022/23 vydávanou Ministerstvem zdravotnictví. Jako nejčastější původci se letos jeví vysoce nakažlivé RS viry a také chřipka, kde stačí skutečně malá virová nálož, k propuknutí celkového respiračního infektu.

Souhlasíte s tvrzením, že Covid-19 a časté nošení respirátorů a roušek napomohlo k následnému nabourání naší imunity, a proto se nyní více potýkáme s nachlazením?

S tímto tvrzením se opravdu nedokážu ztotožnit. Poslední dva roky, zvané též doba „COVIDová“, zapříčinily daleko menší přenos běžných respiračních infektů a to zejména izolací, kterou tato doba přinesla. Děti téměř rok a půl nechodily do škol a volnočasových kroužků. Rodiče, pokud to šlo, pracovali z domova a pokud chodili do práce, při první náznaku nemoci zůstávali doma. To zapříčinilo, že běžná respirační onemocnění se přenášela minimálně a specifická imunita na tyto původce slábla, což je hlavní příčinou nynější zvýšené náchylnosti k onemocnění.