Lepek

Pro některé z nás je lepek téměř sprostým slovem a mnohým už jen z představy, že má sníst světlý rohlík, naskakují osypky. Není se čemu divit, markantně totiž přibývá jedinců, kterým se na lepek projevuje alergie nebo si vyslechli diagnózu „Celiakie”. Musí se tak smířit s mnohdy náročnou bezlepkovou dietou. To přidělává vrásky i spoustě novopečeným rodičům, kteří najednou stojí před otázkou „Zařadit či nezařadit dítěti příkrmy s lepkem? A kdy s ním začít?” To je oč tu v dnešním článku běží. Pojďme se tedy lepku podívat na zoubek.

Co víme o lepku

Lepek nepředstavuje jen jednu konkrétní látku, a v tom dřímá jeho hlavní neduh. Problematiku s lepkem totiž nevyvolává jen jedna surovina, ale celá řada bílkovinných směsí, které se dají souhrnně nazvat lepkem. Najdete ho zejména ve pšenici, ječmenu, žitu a ovsu. Dá se tedy říci, že lepek stojí za vznikem zdravotních problémů, které plynou z konzumace právě těchto obilovin.

Především ve pšenici se vyskytuje gluten a gliadin, které patří do skupiny nejproblematičtějších látek a samotná pšenice obsahuje až 80 % bílkovinného obsahu. Ale i ve výše zmíněných surovinách se setkáváme se specifickými zdroji prolaminů, které se řadí do skupiny lepku.

Celý začarovaný lepkový kruh je o to složitější, že každou poruchu našeho metabolismu způsobuje, ve spojitosti s lepkem, něco jiného. Proto osobám, které mají s lepkem potíže, musí být každá bezlepková dieta šita přímo na míru. Většinou se pacienti musí smířit s celoživotní bezlepkovou dietou, kdy nemohou konzumovat běžné suroviny, jako jsou například některé druhy těstovin, cereálie, sladkosti a pečivo.

Zároveň je lepek vyloženě jedním z alergenů, a ne každý jeho konzumaci snese. Proto mnozí rodiče dumají nad otázkou, zda lepek do dětských příkrmů vůbec patří. Dříve totiž odborníci zastávali spíše názor, že lepek pro dítě nepředstavuje zrovna vhodnou alternativu stravy. Co ale vzkazují dnes? Lepek má zelenou!

Dát miminku lepek?

Mnozí rodiče se lepku často obávají a se zařazením do stravy tak dlouho otálejí. Opak je ale pravdou. Kojení a čas zavedení lepku do výživy kojenců, nemají efekt na riziko rozvoje celiakie v dětském věku.

Vhodné načasování

S faktem, že je načasování zavedení lepku do dětské stravy klíčové a zásadní, přišla americká studie, která dosáhla výsledku, že u dětí, kterým byl lepek zavedený už před třetím měsícem jeho života, bylo riziko vzniku celiakie až pětkrát vyšší než u dětí, které se s ním poprvé setkaly po čtvrtém měsíci. Lepek tedy zahrňte do stravy nejlépe mezi ukončeným 4. měsícem a ukončeným 7. měsíce V tuto chvíli je totiž největší šance, že dítko nejlépe potravinu s lepkem přijme a v budoucnu mu tudíž nebude dělat takové potíže.

Zpočátku opatrně

Lepek sice ano, ale v přiměřeném množství. S potravinami obsahujícími lepek je tedy nutné začínat pozvolna a v malých dávkách. Začněte třeba tím, že dáte navečer dítku menší množství obilné (neslazené) kaše, nejlépe s ovocem, a pak miminko jednoduše dokojte, popřípadě mu dejte kojenecké mléko, jako obvykle. Kvůli možným alergickým reakcím nejprve zkuste nemléčnou kaši, kterou smícháte s vodou a s odstříkaným mateřským mlékem nebo jeho náhradou. Nic nezkazíte ani mléčnou krupicovou kaší nebo krupicí, kterou zavaříte do domácích zeleninových příkrmů. Postupně pak potraviny obsahující lepek navyšujte. Různé formy těstovin a pečiva zahrňte do jídelníčku až kolem devátého měsíce věku dítěte.

Co určitě NE

Při zařazování lepku do dětské stravy rozhodně nezačínejte s rohlíkem. Dětem sice chutná a mají ho pak ve zvyku okusovat a „žužlat”, ale kromě vysokého obsahu soli je negativní i fakt, že zrovna u pečiva bohužel nepoznáte, kolik lepku přesně dítko snědlo. Stejně tak nezahrnujte jako příkrmy různé sušenky a velké množství piškotů. Obojí je pro dítko zbytečně sladké a navíc - piškoty jsou vyrobeny z vajec, které patří mezi časté alergeny.

Celiakie

Dá se označit za chronickou autoimunní poruchu, což znamená, že organismus nemocného vysoce reaguje na určité podněty a vytváří vůči nim výraznou imunitní odpověď, což je v tomto případě zánět sliznice tenkého střeva, který je konzumací lepku vyvolán. Za onemocněním sice často stojí genetika, ale většina se svou predispozicí za svůj život skutečně celiakií onemocní. U malých dětí se první příznaky celiakie začínají projevovat až po nějaké době, co lepek ve stravě konzumují. Jako rodič tedy po jedné ovesné kaši těžko poznáte, že není něco v pořádku. U starších dětí je pak diagnostika ještě obtížnější. Objevují se totiž daleko mírnější příznaky, a to i v delší časové ose. Už z toho důvodu odborníci doporučují zavést dítěti lepek do stravy co nejdříve, abyste případně rychleji rozpoznali, zda na lepek dítě reaguje negativně, a podle toho do budoucna jednali.

Dítka v tomto případě často trápí obdobné příznaky jako dospělé. Typickým projevem je především bolest břicha a průjem, u kterého vyniká silně zapáchající, mazlavá stolice. Další negativní reakce k nesnášenlivosti lepku se pak pojí s poklesem hmotnosti, únavou, ekzémem, apatií a často také mrzutostí.

Kůže napoví

Celiakie o sobě může dát vědět také na kůži. Člověka trpící celiakií tedy může často doprovázet velice svědivé a nepříjemné onemocnění, které se podobá oparu a je často chybně zaměňováno za atopický ekzém. Projeví se především na končetinách, hýždích, zádech, ale také obličeji. K dalším, oku viditelným, příznakům, patří také ztráta vlasů nebo afty v ústech. Celiakie jde také ruku v ruce s přidruženými nemocemi, častější bývá přidružený výskyt dalších autoimunitní onemocnění, jako například cukrovka.

Je tedy určitě nutné brát u dítěte zřetel i na spoustu dalších přidružených projevů, které se s nesnášenlivostí lepku pojí. A pamatujte, že v případě potvrzení diagnózy není třeba panikařit. Dítko si na takovou dietu zvykne daleko lépe a rychleji, než dospělý člověk a bude do budoucna už navyklé. Navíc nám tato doba umožňuje zcela běžnou dostupnost bezlepkových potravin.

autor: Radka Štěpánková

Pod lupou MUDr. Radovana Sedláčka:

Pokud se u dítěte projeví nesnášenlivost lepku, znamená to pro něj vždy celoživotní problém a dietu?

Ano celiakie je celoživotní imunitně zprostředkované systémové onemocnění vyvolané glutenem (konzumací lepku), který je obsažen především v pšenici, ale také v ječmeni, ovsy a žitu. Celoživotní bezlepková dieta je jediným účinným opatřením, který postiženého člověka dokáže zbavit obtíží a rizik s tímto onemocněním spojených.

Pokud má rodič podezření na celiakii u dítěte, jak se dá tato nemoc diagnostikovat?

U dětí myslíme na celiakii nejčastěji v případech, kdy mají dlouhodobé střevní potíže jako bolesti břicha, časté průjmy, ale i zácpy, zvracení, nadýmání nebo velké bříško. Rozhodně je velkou chybou vysazovat lepek ještě před tím než navštívíme lékaře. Jeho vystavení zažívacímu traktu je naopak nezbytné ke správnému směřování a určení diagnózy z laboratorních krevních odběrů, které by měl provést již praktický lékař a na základě těchto výsledků potom ev. odeslat rodiče s dítětem do speciální dětské gastroenterologické ambulance.

Jaká jsou rizika celiakie?

Mimo jednoznačně nepříjemné (výše popsané) střevní příznaky, se celiakie projevuje i příznaky mimostřevními. Jedním z nejčastějších je chudokrevnost, se kterou může být spojená zvýšená nemocnost a chronická únava. Je to dáno špatným vstřebáváním železa s již zánětlivým procesem změněné sliznice tenkého střeva, konkrétně dvanáctníku, což je část střeva navazující na žaludek. Dále je u dětí typické tzv. neprospívání, do kterého spadá menší hmotnost dítěte a následně i pomalejší růst. Kosti pak mohou být dokonce postiženy osteoporózou.