Doktoronline.cz - vše o zdraví a pro zdraví.


www.doktoronline.cz

Červené nebo bílé?

Léčivé účinky vína se připisují především účinným látkám, které tento nápoj obsahuje. Ale nejnovější studie naznačují, že se za pozitivním působením vína neskrývají pouze účinné látky. Lidé, kteří pijí víno v přiměřeném množství, totiž většinou žijí zdravěji než ostatní.

Typickým příkladem pozitivního vlivu alkoholu na zdraví jsou Francouzi. I když za rok v průměru zkonzumují více nezdravých tuků než Američané, na kardiovaskulární onemocnění jich umírá mnohem méně. Tento paradox vědci připisují nejenom pravidelné konzumaci čerstvé zeleniny a ovoce, ryb, olivového oleje, česneku, luštěnin, ale i střídmému pití červeného vína. Většina Francouzů si sklenici červeného vína dává k jídlu.

Zdraví prospěšné

Obecně je známo, že víno má protizánětlivé i antibiotické vlastnosti, že se nám po něm mnohem lépe tráví. Díky střídmé konzumaci červeného vína se nám podaří snížit pravděpodobnost, že naše tělo ovládnou kardiovaskulární choroby, zhoubné bujení či „zlý" cholesterol.

Na počátku byl Noe

Většina badatelů se shoduje v tom, že původní domovina vinné révy byla na svazích Kavkazu. Pro tuto domněnku by svědčilo i to, že slovo víno zřejmě vzniklo z gruzínského gvino. Podle pověsti objevil vinnou révu Noe na úpatí Araratu, kde přistál se svou archou. Na podzim sklidil první plody a pak dal do džberu a zapomněl na ně. Po čase džber objevil a zjistil, že místo hroznů je v něm zvláštní nápoj. Stal se prvním člověkem, který se opil...

Vinná réva se pěstovala již před šesti tisíci lety v Íránu, Afghánistánu a v Číně, později i v Mezopotámii, Asýrii a v Egyptě. Odtud se zřejmě rozšířila do celého Středomoří.

K léčebným účelům se užívalo buď víno samotné nebo se v něm nechaly vyluhovat léčivé rostliny či koření. Vínem se léčilo v oblasti mezi Eufratem a Tigridem, ve starém Egyptě i ve Středomoří. Tento nápoj oceňoval například Hippokrates, který ho doporučoval jak nemocným, tak zdravým osobám. O tom, že antika považovala víno za zdraví prospěšné, svědčí přípitky, které se dochovaly dodnes, např. Na zdraví. Víno doporučovali i další lékaři a léčitelé, např. abatyše Hildegarda z Bingenu, která používala víno jako lék a dietní nápoj.

Vínem léčili i oba lékaři, kteří v 16. století napsali první české herbáře. Jan Černý si vína cenil zejména při otravách. Matthioli (1562) doporučoval kloktat vínem z nezralých hroznů při bolestech v krku, víno se podle něj uplatní při horečce, směs vína s octem hojí vředy.

„Zdravé" množství

Vědci sice zatím neumějí stanovit, jaká míra alkoholu je zdraví nejprospěšnější, ale zato vědí celkem přesně, kolik alkoholu člověku neublíží. Muži mohou vypít maximálně dva alkoholické nápoje denně. U žen je limit ještě přísnější. Při překročení této hranice jsou už ohroženy srdce, cévy, játra, ledviny, ale i žaludeční sliznice a trávicí trakt.

Neškodným množstvím je malé pivo, deci a půl vína nebo malý panák tvrdého alkoholu.

Sklenka červeného vína denně je ideální mírou. Někdo dá přednost každodenní sklence při dobrém obědě nebo večeři, jiný si dá raději dvě najednou, ale jen dvakrát třikrát týdně, další svou dávku vypije takřka na ex za jeden večer. Kdo je na tom nejlépe? Pravděpodobně ti první. Alespoň to tvrdí nová studie amerických vědců. Lidem, kteří holdují většímu množství alkoholu o víkendech, hrozí totiž větší riziko poškození jater než těm, kteří si dají jeden nebo dva drinky denně.

Ve vínu není jen pravda

Víno kromě alkoholu obsahuje také cukr (především glukózu a fruktózu) a taniny (třísloviny). Třísloviny se do něj mohou vyluhovat i ze dřeva sudů, zvláště při výrobě červených vín. Z organických kyselin se ve víně nachází hlavně kyselina vinná a jablečná. Z dusíkatých látek byly ve víně zjištěny jednoduché bílkoviny a aminokyseliny, z barviv malé množství chlorofylu, karotin, xantofyl a antokyany. Víno dále obsahuje vitaminy (C, B1, B2, B6), minerální látky a stopové prvky (draslík, hořčík, vápník, železo, sodík, bór).

Víno je bohaté na přírodní antioxidanty - flavonoidy. Jejich zdrojem je především červené víno. V červeném víně se ve významném množství nachází především kvercetin, resveratrol, myrcetin a kamferol.

Resveratrol působí proti srdečně-cévním onemocněním a zánětlivým chorobám. Bylo zjištěno, že tato látka snižuje přilnavost cholesterolu k cévním stěnám a má protirakovinové účinky. V červeném víně se nachází padesát až stokrát více resveratrolu než v bílém víně.

Kvercetin tlumí alergickou reakci tak, že brzdí produkci histaminů.

Flavonoidy ve víně zmírňují průběh zánětů, mají také bakteriostatické a antivirové účinky. Zpevňují krevní kapiláry a ovlivňují hladinu estrogenu v krvi. Podporují účinek vitaminu C.

Působí proti srdečně-cévním chorobám, snižují hladinu cholesterolu v krevním séru a mají protinádorové účinky.

Čechům chutná Svatovavřinecké

V malém množství  působí alkohol povzbudivě, po jeho požití se v mozku uvolňuje serotonin, který ovlivňuje naši náladu. Zbavíme se stresu. Je také třeba, abychom se naučili znát kvalitní vína, protože jen ta nám prokážou správnou službu.

V naší zemi vede Svatovavřinecké. Tato odrůda zabírá na našich vinicích jednoznačně největší plochu, na což má vliv především její skromnost, tj. nenáročnost na složení půdy i polohu.

Své jméno získala od sv.Vavřince, mučedníka, během jehož smrtelných útrap údajně zmodraly bílé plody na vinném keři. Vyznavači této odrůdy modrých hroznů jí dávají přednost, přestože nepatří k nejjemnějším a mívá více tříslovin i kyselin

Cesta vína

V průběhu dozrávání se v hroznech zvyšuje obsah cukru a ubývá kyselin. Před zpracováním se víno odzrňuje, aby se do nápoje nedostal chlorofyl. Poté se bobule pomelou. Získaná hmota se nazývá rmut. Ten se může nechat kvasit nebo se z něj hned lisuje mošt. Rozkvašený mošt je bělavá tekutina dobře známá jako burčák. Obsahuje poměrně málo alkoholu, ale je nasycen oxidem uhličitým.

Z burčáku vzniká mladé víno, které je nutné vyčistit od kalů. Proto se víno v době od listopadu do ledna přetáčí.

Po dokvašení se víno musí zazátkovat a dále se ošetřuje. Podle vyzrálosti hroznů se rozděluje na révové víno stolní, révové víno jakostní (obsahuje minimálně 9,5 % alkoholu a žádný nebo nízký zbytkový cukr) a révové víno s přívlastkem (má vyšší obsah alkoholu a minimálně 25 g zbytkového cukru na litr).
autor: - kš -
Lanžhot

Přihlášení



Zapomenuté heslo

Další články

Když nás trápí zácpa

Když nás trápí zácpa Pokud máte problémy s vyprazdňováním, je třeba udělat revizi jídelníčku. Musíte omezit nadměrnou konzumaci škrobu a cukru, protože tyto látky zejména zatěžují naše zažívání a také podporují ukládání tukových zásob. celý text

Neplačte nad cibulí

Neplačte nad cibulí Cibule patřila ve starověku k posvátným bylinám, a dokonce bývala i slavnostním darem. Co je nám to však dnes platné, když nad ní roníme slzy? Je to kvůli kyselině propenylsulfenové, která se ale rychle štěpí. Nestálé jsou skoro všechny účinné látky cibule, enzymy, vitaminy, silice i glykosidy. celý text

Skryté nebezpečí

Skryté nebezpečí Nádorová onemocnění jsou skutečnou hrozbou lidstva. Rakovina jako příčina úmrtí byla odhalena dokonce i u egyptských mumií. Jde tedy o prastarou nemoc, na kterou zatím nemáme skutečně účinný lék. celý text

Ženy a alkohol

Ženy a alkohol Donedávna byl alkoholismus spíše mužským problémem, ale čísla statistik stále více ukazují, že přibývá žen, které pijí nad míru. V České republice vypije 13,5 % dospělých žen více alkoholu denně, než je odborníky uznávaná „bezpečná“ dávka. Až pět procent žen v české populaci překročí tuto dávku o polovinu. celý text

Zapomenutá zrníčka

Zapomenutá zrníčka Naši předkové neměli potíže s trávením. Přitom byl jejich jídelníček velice jednoduchý. Plodiny si pěstovali sami a byly bohaté na minerály a vitaminy. Navíc neobsahovaly žádné chemické látky. celý text

Diskuse k článku

Zatím nikdo nevložil příspěvek. Buďte první.

© Doktororonline.cz | Reklama